Největší ekonomika Karibiku a brána na americký trh

Dominikánská republika roste už tři desetiletí rychleji než většina Latinské Ameriky a je dnes největší ekonomikou Karibiku. Netáhne ji přitom jen turistika, kterou zná každý z Punta Cany — stejně důležitá jsou svobodná celní pásma, těžba zlata a zemědělství. Ze Santo Dominga je to do Miami něco přes dvě hodiny letu a od východního pobřeží Spojených států dělí zemi nanejvýš hodina času.

Tahounem je dohoda DR-CAFTA: zboží vyrobené v dominikánských svobodných pásmech vstupuje na americký trh bez cla. V pásmech drží bezmála devět set firem, zaměstnávají dvě stě tisíc lidí a ročně vyvezou za osm a půl miliardy dolarů. Největší podíl na tom nemá textil, jak by člověk čekal, ale zdravotnické a farmaceutické výrobky — třetina celého vývozu. Pro evropskou firmu, která chce vyrábět pro Ameriku a nechce do Asie, je to jedna z mála takových adres na západní polokouli.

Co Dominikánská republika nabízí

• Bezcelní vstup na americký trh přes DR-CAFTA a svobodná celní pásma.
• Nejrychleji rostoucí ekonomiku Karibiku, stabilní měnu a otevřenou investiční politiku.
• Zákon Confotur: patnáct let bez daně z nemovitosti a bez daně z převodu u turistických projektů.
• Dostupný pobyt pro rentiéry a důchodce, s úlevami na příjmy ze zahraničí.

Na co myslet

Největší pastí jsou pozemky. Řada nemovitostí nemá dokončené vytyčení (deslinde) a v katastru se překrývají starší tituly s novějšími. Koupě bez prověření titulu a bez právníka, který zemi zná, je hazard — a platí to i o pozemcích s výhledem na moře, které se cizincům nabízejí nejčastěji. Soudní spor se táhne roky, takže do smluv patří rozhodčí doložka.

Země leží v pásmu hurikánů a pojištění majetku tomu odpovídá. Úřady jsou pomalejší, než je v Evropě zvykem, a bez místního zástupce se řada věcí nevyřídí vůbec. Nic z toho není důvod se zemi vyhnout — jen se to musí vyřešit předem, ne až po podpisu.